Věděli jste, že kakaové boby, z nichž se čokoláda vyrábí, kdysi sloužily jako žádané platidlo? Za sto takovýchto bobů se dal pořídit výkonný otrok. Ještěže jsou ty doby dávno pryč! Jako papírová taška žijící v 21. století mohu s čistým svědomím prohlásit, že čokoláda je ten nejlepší šéf na světě, žádný otrokář! Práci tady zbožňuji a očividně nejsem jediná. Petr mě začal nějak podezřele často navštěvovat. V pondělí tvrdil, že má náhodou cestu kolem, v úterý zase, že se má tady za rohem v hospodě sejít s kamarádem. Ve středu testoval novou posilovnu, kterou otevřeli nedaleko. Ve čtvrtek pak bylo krásné počasí, takže se mu údajně zachtělo jít domů pěšky a kolem krámku s čokoládou je to nejkratší cesta. Teprve v pátek vyšel konečně s pravdou ven a přiznal se, že sem pořád chodí proto, že si zde připadá jako v pohádce. S rozplývajícím se kouskem lahodné čokolády v puse prý cítí, jak starosti všedního dne někam odplouvají a najednou je vše, jak má být. Za toto upřímné a krásné vyznání jsem mu s sebou na víkend do papírové tašky nabalila spoustu čokoládových dobrůtek. Večer mi pak volal a smál se, že si v tramvaji cestou domů připadal jako strážce pokladu – na jeho papírovou tašku s logem „čokoládové“ prodejny mlsně koukali všichni spolucestující! My papírové tašky jsme prostě pro reklamní potisk jako dělané a každý pak hned pozná, že se v nás ukrývá spousta dobrého!
Vaše taštička
